Muchobijec (letní povídka)

25. 07. 2015 1:36:57
3 minuty, 20 ran, 16 much. Snesitelný stav vydrží jen do dalšího otevření dveří - a musím znovu, plác, plác. Taková letní pohoda na vsi kousek od prasečáku.

Už třetí den za sebou mě budí vůně hnoje. "Kdy už to konečně po těch žních zaořou?" proběhne mi hlavou a spím dál. Na ten odér si totiž člověk překvapivě brzy zvykne, s mouchami v nose je to horší. To jsou úhlavní nepřátelé každého, kdo chce chvíli v klidu ležet. Dnes je to ale dobré, včera jsem všechny vybila. Opravdu všechny! Je to s nimi totiž podobné jako s blechami. Když najdete jednu, někde jich ještě je aspoň 9.

Vstanu a plácačku, svou jindy téměř neoddělitelnou část ruky, nechávám ležet. Odpustím si hluboký nádech a jdu za manželem a dětmi. Nechali mě prospat, zlatíčka. Dole ale 3letý syn stojí ve dveřích křičí: "Je teplo, nemusím se oblíkat, budu nahatej!"

"Zavři ty dveřéééé!" zařvu na něj místo pozdravu.

"A próóóč?"

"Protože lítají mouchy!" To už mám ale zdolané schody z podkroví a zavírám je sama. Je to rychlejší.

Manžel mi připravil snídani. Samozřejmě, že už mi na ní sedí moucha. Odháním ji, do chleba bušit nebudu, její čas ještě přijde. Musím na chvíli odjet - když se vrátím, nakouknu do bytu a zjistím, že větrají... Já nevětrám. Nemáme sítě. Manžel před deseti lety řekl, že to zařídí, prý mu to nemám každého půl roku připomínat.

No nic, jdu vraždit. 3 minuty, 20 ran, 16 much. Snesitelný stav vydrží jen do dalšího otevření dveří - a musím znovu, jinak by se dcera přes den nevyspala. Dávám je na dřez, abych jim dopřála "dvojí smrt" spláchnutím do odpadu. Jsou totiž horší než zombie, z koše mi vylézaly.

Když k nám někdy někdo přijede, nechápe, jak jich tu můžeme mít tolik. Extrémní případ byl při jedné oslavě na zahradě, kdy bílý letní stan měl k ránu doslova černý strop (schovávaly se před deštěm, mršky, aby je náhodou nějaká vlnka nesmetla). Kamarád kroutil hlavou: "To přeci nemůžou být všechno mouchy!"

"Máš pravdu, nejsou. Jsou tu i vosy, hovada, komáři, masařky, bodavé mouchy a další okřídlená havěť..." Bydlíme holt u řeky. A u prasečáku.

Hodně lidí se mě ptá, jestli se nechci odstěhovat. Hned bych! Ale je jednodušší být muchobijcem.

Autor: Jitka Fialová | sobota 25.7.2015 1:36 | karma článku: 9.19 | přečteno: 289x

Další články blogera

Jitka Fialová

Nemít na benzín nevadí, nemít na jídlo nevadí, nemít vložky – jooo, to vadí

Za menstruační potřeby dám měsíčně zhruba 150 korun, za zálohu na elektřinu od září 5500 Kč. Z toho mi jednoduchou matematikou vychází, že Pirátům hrabe.

17.8.2022 v 17:26 | Karma článku: 45.72 | Přečteno: 9608 | Diskuse

Jitka Fialová

Češtinářka hlavně selhala jako profesionální pedagog

Souhlasím s výpovědí pro kolegyni učitelku Martinu Bednářovou z Prahy 6. Selhala v tom hlavním, učit děti přemýšlet a být v tomto nezávislý profesionál.

18.4.2022 v 15:16 | Karma článku: 43.74 | Přečteno: 12176 | Diskuse

Další články z rubriky Letní povídka

Danka Štoflová

Jak mi ďábel láskyplně olíznul ruku!

Vdala jsem se za Tammyho, čerokézského indiána, žijícího v New Yorku. Ukázal mi, že život je zvláštní a mnoho věcí nevidím. Jenže já jsem česká holka a vím toho dost. Každý v New Yorku má svého psychoterapeuta, je drahý a k ničemu

27.6.2022 v 13:00 | Karma článku: 46.36 | Přečteno: 10305 | Diskuse

Danka Štoflová

Kulový blesk - aneb Nedám ti svůj hrnec!

Vdala jsem se za Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů. Žijeme v Severní Karolíně, na úpatí Great Smoky Mountains. Indiáni jsou pověstní svojí mlčenlivostí. Tak přesně ta mi leze děsně na nervy.

23.6.2022 v 10:31 | Karma článku: 46.20 | Přečteno: 5613 | Diskuse

Lucie Hejnalová

Na kole kolem a okolo

Pravidelně jezdím na kole. To v mém případě znamená, že si pravidelně jednou za cca 15 let koupím kolo, doladím výbavu a namlouvám sama sobě, jak budu pořád jezdit a kolo se stane mou nedílnou součástí. Hahaha.

22.6.2022 v 17:15 | Karma článku: 15.09 | Přečteno: 369 | Diskuse

Danka Štoflová

Rozkošná sexy piha, přímo pod zadkem!

Vdala jsem se za Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů. Žijeme v Severní Karolíně poblíž indiánské rezervace, snad šťastně. Byla jsem a vždycky budu žárlivá. I když vím, že kolečka osudu zapadla přesně na ta správná místa.

16.6.2022 v 10:53 | Karma článku: 47.11 | Přečteno: 16284 | Diskuse

Danka Štoflová

O dívce jménem Faith

Vdala jsem se za indiána z kmene Čerokí, a žijeme v Severní Karolíně poblíž Národního parku Great Smoky Mountains.Indiáni věří, že osudy lidí a naší planety se odvíjí v cyklech.V cyklech zvláštních a neuvěřitelných, až srdce bolí.

14.6.2022 v 9:20 | Karma článku: 46.18 | Přečteno: 4928 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2961

Holka ze vsi.

 

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...