Jako mor se internetem šíří zaručené informace o tom, jak hned 12 europoslanců hlasovalo pro uvalení sankcí na ČR za nepřijímání migrantů. Pravda je ale úplně někde jinde.
Dne 18. 5. 2017 europoslanci hlasovali o rezoluci (= nezávazné usnesení) „making relocation happen“ týkající se dodržení dohody Evropské rady o přijmutí už prověřených migrantů s nárokem na azyl zadržovaných v Řecku a Itálii, a to pomocí kvót. Členy Evropské rady* jsou čelní představitelé členských států EU (za nás premiér Sobotka) a rozhodnutí Radou jsou natolik závazná, že už je nemůže zvrátit ani případné hlasování v Evropském parlamentu.
V oné rezoluci vyžadující dodržení dohody Evropské rady „o kvótách“ hlasovali:
Pro: Niedermayer (TOP09) a Polčák (STAN)
Zdrželi se: Pospíšil (TOP09), Štětina (TOP09)
Nepřítomní: Maštálka (oficiálně omluven, KSČM), Kohlíček (KSČM)
Všichni ostatní byli proti, kdy je ještě nutné vyzdvihnout, že například lidovečtí europoslanci navíc tzv. „rebelili“, tedy hlasovali proti oficiálnímu stanovisku frakce.
Celé hlasování dohledatelné zde:
http://www.votewatch.eu/en/term8-making-relocation-happen-motion-for-resolution-vote-resolution.html
- je nutné dát si v záložce „member state“ Czech Republik
V úvodu zmíněné hoaxy mluví o tom, že pro sankce hlasovalo hned 12 českých „europoslaneckých vlastizrádců“. Když vynechám ty zcela lživé informace hned o 10 demokraticky zvolených zástupcích, tak navíc v onom usnesení není řečeno nic o tom, že by ti dva pro hlasující europoslanci souhlasili s uvalením sankcí. V dotčeném usnesení se říká, že "…vítá oznámení Komise obsažené v její desáté zprávě o relokaci a přesídlování ze dne 2. března 2017, podle nějž v případě, že členské státy nezvýší v dohledné době počet přemístěných osob, nebude otálet s uplatněním svých pravomocí, kterými disponuje na základě Smluv; usuzuje, že to bude znamenat také zahájení řízení o nesplnění povinnosti;"
- Komise tedy říká, že pokud nebudou některé státy plnit platné dohody (a neříkám, zda jsou dobré či špatné, avšak jsou platné a byly přijaty dle platných smluv a dodatků), pak uplatní svoje pravomoci, které na ni členské státy delegovaly a Evropský parlament na základě tohoto vyjádření usuzuje, že se bude jednat o řízení o nesplnění povinnosti, čemuž se můžeme bránit soudní cestou u Evropského soudu.
Předsvatební smlouva aneb řízení o nesplnění povinnosti
Celé to řízení o nesplnění povinnosti bych přirovnala k předsvatební smlouvě, kdy se ženich zaváže nevěstu si vzít a počítá s případnými sankcemi za nedodržení. Jistě, může couvnout, ale v tomto případě není až tak jednoduché říct, že „rodina nevěsty“ absolutně nemá právo ty sankce požadovat. Může se nám sebevíc zdát za hranou chtít potrestat za nekonání svatby, ale ta smlouva je podepsaná, ženich to věděl a musel s tím počítat. Podobné je to právě s těmi závazně odsouhlasenými kvótami.
Jedním z hlavních úkolů Evropské komise pak je vymáhat akty EU (společně se Soudním dvorem). „Komise jako "strážkyně smluv" prosazuje evropské právo a dohlíží na jeho dodržování, tzn. že je zodpovědná za zajištění řádného uplatňování aktů EU ve všech členských zemích. Pokud zjistí, že některá členská země neuplatňuje právní předpis EU, zahájí tzv. řízení pro porušení práva, kdy nejprve zašle oficiální dopis dané vládě s odůvodněním svého stanoviska a stanovením lhůty na vysvětlení.
Jestliže stát včas nepodá uspokojivé vysvětlení ani nezjedná nápravu, zašle Komise další dopis, v němž stanoví lhůtu, do kdy je třeba situaci napravit. Pokud ani tentokrát členský stát požadavky nesplní, je věc postoupena Soudnímu dvoru, který může svým rozsudkem uložit finanční sankce.“
Celé toto řízení má tedy mnoho fází (kdo by si to chtěl nastudovat podrobněji, odkaz v čj zde) a tvrdit, že ti DVA europoslanci přímo hlasovali pro uvalení sankcí na ČR, je absolutní nesmysl, protože případné sankce dává až ten Evropský soudní dvůr.
Podobných řízení už proběhlo mnoho, a to jak přímo proti členským státům (aktuálně se třeba stále řeší plánované zavedení mýtného v Německu), tak proti dalším subjektům, což jde, pokud jsou v přímém rozporu s cíli a hodnotami EU. Nejznámější jsou asi sankce proti Rusku vzhledem k jejich činnostem destabilizujícím Ukrajinu. Přehled současných dokonaných sankčních opatření EU je dostupný i na webu našeho ministerstva financí.
Ověřujte informace
Vím, že někdy nejde „jedním kliknutím“ ověřit fakta, ale třeba v případě hlasování rozhodně je, kde se zeptat. Případně jde nešířit informace bez uvedení zdroje a potvrzujícího odkazu. Tato křivá obvinění mají velmi nepříjemné důsledky - pro všechny.
- autorka je tiskovou mluvčí europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL)
* Evropskou radu neplést s Radou Evropy, to je mezinárodní organizace spojující 47 zemí Evropy zahrnující šest pozorovatelských zemí: Vatikán, Kanadu, USA, Mexiko, Japonsko a Izrael
